Serologické metody

Podle charakteru detekovaného antigenu  se serologické metody dělí na dva základní typy – aglutinaci a precipitaci. Rozdíl mezi nimi je především ve velikosti detekovaných antigenních částic.

Korpuskulární antigeny (bakterie, kvasinky, latexové částice) jsou dostatečně velké, aby sedimentovaly při centrifugaci 1 000 – 1 200 otáček za minutu a jsou viditelné mikroskopem.

Rozpustné (solubilní) antigeny (bakteriální exotoxiny, enzymy, extrakty mikroorganismů) mají molekulové rozměry. Ze serologických metod se v potravinářské mikrobiologii nejčastěji používají metody na bázi aglutinace.

Každá serologická reakce má 3 základní složky – antigen, protilátku a prostředí (vehikulum). Antiséra obsahující protilátky se připravují injikováním antigenu do pokusného zvířete (např. krysa, králík). Protilátky se získávají z krevního séra po odebrání žilné krve do zkumavky bez protisrážlivých prostředků (po utvoření krevní sraženiny se sérum získá odsátím nebo odstředěním). Vehikulem je nejčastěji fyziologický roztok (0,85% NaCl).