Metoda ELISA

ELISA

Společným znakem metod ELISA (Enzyme-linked immunosorbent assay) je zakotvení protilátky (adsorpce nebo kovalentní navázání) na nerozpustný nosič (často povrch reakční nádobky nebo mikrotitrační destičky), což usnadňuje separaci imunochemicky navázaných molekul.

Ke značení protilátek se používá enzym (např. alkalická fosfatasa nebo křenová peroxidasa), který katalyzuje přeměnu bezbarvého substrátu na barevný produkt (případně dochází ke změně barvy substrátu). Hodnocení testu je vizuální nebo spektrofotometrické.

ELISA metody umožňují detekci antigenu nebo specifické protilátky, mohou být přímé či nepřímé. V potravinářské mikrobiologii se využívají zejména k detekci antigenu (bakterie, toxin) pomocí známých protilátek.

Nejpoužívanějším typem v komerčních testech je přímá sendvičová (angl. sandwich) ELISA. „Sendvič“ v tomto případě znamená, že je cílový antigen obalen dvěma protilátkami – imobilizovanou protilátkou (vazba antigenu) a enzymaticky značenou detekční protilátkou (tzv. konjugát). Metodu lze využít nejen ke kvalitativnímu, ale i semikvantitativnímu či kvantitativnímu stanovení.