Kultivační média

Druhy kultivačních půd

Obecně dělíme kultivační půdy na půdy přirozené (komplexní, chemicky nedefinované), jejichž základem je živný bujón, a syntetické (chemicky definované), které jsou složeny z chemicky definovaných sloučenin. Mezistupeň tvoří kultivační půdy neúplně chemicky definované, které jsou částečně složeny z přírodních surovin a částečně z chemických látek, tyto mají v mikrobiologii potravin největší zastoupení.

Dále rozlišujeme půdy k přímému použití (angl. ready-to-use medium), které jsou výrobcem dodávány v Petriho miskách nebo zkumavkách, a půdy připravené v laboratoři, a to z komerčních dehydrovaných směsí nebo z jednotlivých složek podle receptury.

Podle konzistence rozeznáváme půdy tekuté (bujony) a půdy pevné (agary). Pevné půdy se připravují ztužením bujonového základu přidáním 1 – 2 % agaru, což je směs polysacharidů extrahovaných z rudých mořských řas – agarofytů. V některých případech (např. stanovení pohyblivosti, serologické určení bičíkových antigenů) se používají i půdy polotuhé (semisolidní) s přídavkem agaru do 0,5 %.

Dále dělíme kultivační půdy podle jejich složení a účelu použití.

Obrázek: Základní tekutá půda (bujon) - pufrovaná peptonová voda