Kultivace mikroorganismů
Inkubace - vztah ke kyslíku 2
Aerobní kultivace
Ve většině případů probíhá kultivace za aerobních podmínek, vhodných jak pro aerobní, tak i fakultativně anaerobní mikroorganismy. Tyto mikroorganismy kultivujeme na agarových plotnách či ve zkumavkách, přičemž způsob očkování zalitím nebo roztěrem není rozhodující, protože kyslík difúzí proniká tenkou vrstvou agarové půdy až ke dnu Petriho misky. Při pomnožování mikroorganismů ve větším objemu tekutého živného média je potřeba sytit půdu kyslíkem, což se prakticky provádí třepáním na automatických třepačkách nebo aerací.
Anaerobní a mikroaerofilní kultivace
Mikroaerofilní a anaerobní mikroorganismy rostou za nepřítomnosti nebo snížení tenze vzdušného kyslíku. Toho lze docílit různými způsoby:
- očkováním mikroorganismů vpichem nebo rozmícháním do svislých agarů nebo do vysokých vrstev kapalin o malém povrchu;
- odstraněním kyslíku povařením (tzv. regenerace půdy), půda se těsně před použitím zahřívá 20 min. ve vroucí vodní lázni, ochladí se a zaočkuje. Pro omezení dalšího přístupu vzduchu se půda převrství sterilním parafinových olejem. Při očkování sporotvorných mikroorganismů není potřeba vyvařenou půdu před očkováním zchlazovat, zchladíme ji až po ukončení celého postupu.
- nejčastěji se používá kultivace ve vzduchotěsně uzavřených nádobách s řízenou atmosférou – anaerostatech či anaerobních komorách. Kyslík je z těchto zařízení odstraňován např. chemickou reakcí, kdy snadno oxidovatelné látky rychle spotřebují přítomný kyslík, odčerpáním vývěvou či nahrazením kyslíku jinými plyny (N2, CO2, H2).
Obrázek: Anaerostat s vloženým vyvíječem plynů. Vyvíječ je sáček, ve kterém je po aplikaci vody zahájena chemická reakce spotřebovávající O2 z atmosféry.
