Imunomagnetická separace
| Stránky: | Moodle Veterinární univerzita Brno |
| Kurz: | Mikrobiologie potravin a mikrobiologické laboratorní metody 1 |
| Kniha: | Imunomagnetická separace |
| Vytiskl(a): | Nepřihlášený host |
| Datum: | pondělí, 25. listopadu 2024, 18.33 |
Popis
Kapitola popisuje provedení imunomagnetické separace.
Imunomagnetická separace
Imunomagnetická separace (IMS) je založena na principu vazby cílových mikrobiálních buněk na specifické protilátky, které jsou imobilizovány na magnetických částicích (obvykle o velikosti několik mikrometrů). Vzniklý komplex je možné separovat ze suspenze pomocí vnějšího magnetického pole. Tato specifická separační technika umožňuje významné selektivní zakoncentrování cílových buněk.
(zdroj: https://www.idexx.com/water/products/invitrogen.html)
Provedení metody
Před vlastní IMS se provádí pomnožení vyšetřovaného vzorku potraviny ve vhodném, obvykle selektivním, živném médiu.
Pomnožený vzorek je smíchán v mikrozkumavce s imunomagnetickými částicemi, následuje 10 – 30 minutová inkubace při laboratorní teplotě, při níž se cílové bakterie váží na specifické protilátky magnetických částic.
Po magnetické separaci a opakovaném promytí mohou být navázané bakteriální buňky identifikovány kultivačně nebo dalšími mikrobiologickými technikami (ELISA, polymerázová řetězová reakce, atd.).
Přesný postup provedení je uveden ve skriptech Mikrobiologie potravin - praktická cvičení I. Obecná mikrobiologie. Revidované vydání, kapitola 13.4.3.
Hlavní kroky imunomagnetické separace
Využití metody v praxi
Imunomagnetická separace je široce využívána v klinické, potravinářské, veterinární i environmentální mikrobiologii. Umožňuje separaci a následnou detekci i subletálně poškozených mikrobiálních buněk.
Standardně je IMS součástí stanovení E. coli O157 v potravinách, kde umožňuje významné zkrácení doby vyšetření (nahrazuje krok selektivního pomnožení vzorku).
Dostupné jsou také imunomagnetické částice (tzv. Dynabeads®, výrobce Invitrogen, dříve Dynal) pro detekci dalších enteropatogenních nebo Shigatoxigenních kmenů E. coli (E. coli O26, O55, O104, O111, O145 a O172), salmonel či listerií v potravinách.