Vybraní bakteriální původci alimentárních onemocnění

Úvod

Mezi nejdůležitější původce alimentárních onemocnění patří z grampozitivních bakterií (v abecedním pořadí): Bacillus cereus, Clostridium botulinum, Listeria monocytogenes a Staphylococcus aureus.

Z gramnegativních bakterií potom (opět v abecedním pořadí): Campylobacter spp., Cronobacter spp., Salmonella spp., Shigella spp., Shiga-like toxigenní Escherichia coli, Vibrio paramaemolyticus a Yersinia enterocolitica.

Bacillus cereus

Problematika Bacillus cereus je detailně zpracována v následujícím multimediálním učebním textu: http://cit.vfu.cz/alimentarni-onemocneni/.

Clostridium botulinum

Problematika Clostridium botulinum je detailně zpracována v přiloženém odborném článku.

Listeria monocytogenes

Problematika Listeria monocytogenes je detailně zpracována v následujícím multimediálním učebním textu: http://cit.vfu.cz/alimentarni-onemocneni/.

Staphylococcus aureus

Problematika Staphylococcus aureus je detailně zpracována v následujícím multimediálním učebním textu: http://cit.vfu.cz/alimentarni-onemocneni/.

Campylobacter spp.

Problematika bakterií rodu Campylobacter je detailně zpracována v následujícím multimediálním učebním textu: http://cit.vfu.cz/alimentarni-onemocneni/.

Cronobacter spp.

Problematika bakterií rodu Cronobacter je detailně zpracována v následujícím multimediálním učebním textu: http://cit.vfu.cz/alimentarni-onemocneni/ a také v přiloženém odborném článku.

Salmonella spp.

Problematika bakterií rodu Salmonella je detailně zpracována v následujícím multimediálním učebním textu: http://cit.vfu.cz/alimentarni-onemocneni/.

Shigella spp.

Bakterie rodu Shigella (čeleď Enterobacteriaceae) jsou:

• malé, nepohyblivé, gram-negativní, fakultativně anaerobní, nesporotvorné tyčinky,
• nefermentuji laktosu, jsou lysin dekarboxylasa negativní

 Rod Shigella zahrnuje 4 druhy:

• Shigella dysenteriae
• Shigella flexneri
• Shigella boydii
• Shigella sonnei

Patogeneze onemocnění

Shigely způsobují onemocnění označované jako shigelóza nebo bacilární dyzenterie. Infekční dávka je velmi nízká, méně než 100 bakterií. Inkubační doba je 1-7 dní, nejčastěji 3 dny. Délka trvání onemocnění je 1-2 týdny.

Bakterie invadují do epiteliálních buněk, zde se pomnožují a rozšiřují, současně dochází k produkci endo- a exotoxinů. Nejtěžší onemocnění způsobuje S. dysenteriae, nejmírnější S. sonnei.

Klinické příznaky jsou od mírného vodnatého průjmu až po těžkou dyzenterii s příměsí krve, hlenu a hnisu ve stolici. Symptomy dále zahrnují horečku, bolesti, nutkání na stolici, zánět a ulceraci střevní sliznice. U špatně živených dětí, starších a imunosupresivních osob může dojít ke komplikacím (toxický megakolon, sepse, HUS) a ke smrti pacienta.

Výskyt v prostředí a potravinách

Shigely jsou patogenní pouze pro člověka. Zdrojem nákazy je nejčastěji člověk s akutní nebo chronickou formou onemocnění, k přenosu dochází fekálně-orální cestou.

Potraviny nejsou pro shigely specifickým vektorem, ale byly popsány epidemie po konzumaci mléka a mléčných výrobků, ovoce a zeleniny. Zdrojem může být také kontaminovaná voda.

Shiga-like toxigenní Escherichia coli

Problematika Shiga-like toxigenní kmenů Escherichia coli je detailně zpracována v následujícím multimediálním učebním textu: http://cit.vfu.cz/alimentarni-onemocneni/.

Vibrio parahaemolyticus

Problematika Vibrio parahaemolyticus je detailně zpracována v následujícím multimediálním učebním textu: http://cit.vfu.cz/alimentarni-onemocneni/ a také v přiloženém odborném článku.

Yersinia enterocolitica

Problematika Yersinia enterocolitica je detailně zpracována v přiloženém odborném článku.