Taxonomie prokaryot
Kapitola popisuje základní pravidla taxonomie prokaryot.
Nomenklatura
Vědecké názvy
V psaném textu se vědecké názvy druhu píší vždy kurzívou a s velkým počátečním písmenem v označení rodu, např. Bacillus cereus, Listeria monocytogenes, Lactobacillus casei, Staphylococcus aureus.
Přídavné jméno druhu začíná vždy malým písmenem, a to i v případě zkrácení rodového jména, např. Escherichia coli – E. coli, Salmonella enterica – S. enterica.
Název poddruhu se píše opět kurzívou a malými písmeny, a to mimo zkratky pro poddruh (subsp.), která se píše běžným písmem (ne kurzívou) – Salmonella enterica subsp. enterica.
Pokud v textu označujeme pouze příslušný rod bakterií, píše se za rodové jméno zkratka pro rod (spp.), která se opět píše běžným písmem (ne kurzívou) – Streptococcus spp., Vibrio spp.
Všechny názvy vyšších taxonomických jednotek než rod se píší kurzívou s velkým počátečním písmenem – např. čeleď Enterobacteriaceae, řád Methanobacteriales.
Některé bakterie, např. salmonely, jsou běžně klasifikovány až na úroveň serovarů (zkratka sv.), které se píší běžným písmem (ne kurzívou) a s velkým počátečním písmenem – např. Salmonella enterica subsp. enterica sv. Enteritidis. Mezinárodně vžitou praxí je zkracování názvů salmonel pouze na název rodu a sérotypu – např. Salmonella Enteritidis, S. Typhi.