Fyziologické vlastnosti mikroorganismů
Kapitola je zaměřena na vlastnosti mikroorganismů týkajících se jejich fyziologie.
Stanovení pohyblivosti mikroorganismů
Pohyblivost mikroorganismů lze prokázat buď mikroskopicky pozorováním nativního preparátu bakteriální kultury nebo kultivačně za použití polotuhých živných médií.
Mezi pohyblivé bakterie patří např. Escherichia coli, Vibrio parahaemolyticus, Campylobacter spp., Listeria monocytogenes (pohyblivost je závislá na kultivační teplotě) či některé enterokoky.
Kultivační metodu průkazu pohyblivosti lze provádět dvěma způsoby:
a) bakteriální kulturu očkujeme vpichem do polotuhého média ve zkumavce. Po inkubaci pohyblivé kultury prorůstají z vpichu celým médiem a vytváří zákal. Nepohyblivé kultury rostou pouze v místě vpichu. Vzhled a charakter růstu se může u jednotlivých druhů lišit, důležitým diagnostickým znakem může být také závislost pohyblivosti na konkrétní inkubační teplotě.
b) lze použít také skleněné U-trubičky naplněné polotuhým médiem. Testované bakterie očkujeme na povrch média jednoho ramene U-trubičky. Jsou-li bakterie pohyblivé, prorůstají během inkubace médiem do druhého ramene. U-trubičky se využívají také k tzv. potencování bičíků při detekci bičíkových H-antigenů.