Příjem živin bakteriální buňkou

Bakteriální buňky mohou přijímat i vysokomolekulární látky – peptidy, některé bílkoviny (např. bakteriociny), fágovou či volnou bakteriální DNA. Přesný mechanismus tohoto procesu není znám, předpokládá se přítomnost receptorů pro externí bílkoviny. Po jejich obsazení danou bílkovinou dochází zřejmě k lokální změně permeability cytoplasmatické membrány.

Při příjmu extracelulární DNA dochází nejprve k její adsorpci na bílkovinné receptory cytoplasmatické membrány a poté následuje její vtažení do buňky. Celý proces je energeticky velmi náročný.

Pinocytóza, typická pro eukaryotní buňky, se u bakterií nevyskytuje. Setkáváme se s ní pouze u mikrobiálních eukaryot, např. kvasinek. Pro pinocytózu je typická tvorba výchlipky cytoplasmatické membrány, která vytvoří kolem externí molekuly měchýřek, jenž je následně vyprázdněn dovnitř buňky. Stejným způsobem probíhá i exkrece vysokomolekulárních látek z buňky.