Buněčná stěna a cytoplasmatická membrána

Pod buněčnou stěnou se nachází cytoplasmatická membrána, tenká (asi 5 – 10 nm), obvykle hladká a napjatá membrána obdávající povrch bakteriální cytoplasmy a vytvářející uvnitř bakteriální buňky jediný nedělený prostor. Je viditelná pouze v elektronovém mikroskopu.

Protože je to u bakterií jediná vnitřní biologická membrána, probíhají na ní všechny buněčné funkce a děje, které nemohou probíhat v roztoku a jsou vázány na membrány (např. oxidativní fosforylace, respirační řetězec).

U řady bakterií pozorujeme různě velké invaginace (výchlipky) cytoplasmatické membrány, často označované jako mesosomy. V místě invaginací jsou výrazně zmnoženy potřebné enzymové systémy. Mesosomy hrají roli i při dělení bakteriální buňky (vznik přepážky).

Cytoplasmatická membrána je typická biologická membrána tvořená dvojvrstvou fosfolipidů a vmezeřenými proteiny. Fosfolipidy vytváří vnitřní hydrofobní a vnější polární (hydrofilní) část, ve které jsou částečně či zcela ponořeny a hydrofobní silou poutány molekuly bílkovin (celou membránou pronikají integrální proteiny). Část bílkovin je elektrostatickými silami slabě poutána k povrchové hydrofilní části (periferní proteiny). Fosfolipidová dvojvrstva je tekutá (fluidní), molekuly fosfolipidů i bílkovin mají volnost rotačního i laterálního pohybu. Hovoříme o tzv. modelu tekuté mozaiky.

(upraveno podle: MEHROTRA, R.S., SUMBALI, G. Principles of Microbiology. 1^st ed. New Delhi, India: Tata McGraw-Hill Education. 2009. 924 p.)