Bičíky a další povrchové struktury

Pohyb bakterií je umožněn díky bičíkům. Bičíky jsou tenká vlákna mnohonásobně delší než bakteriální buňka (tloušťka 20 – 30 nm, délka asi 20 µm).

Podle počtu a umístění bičíků rozlišujeme několik typů bakterií. Jedná se o atricha (zcela bez bičíků), monotricha (jediný bičík umístěný na pólu buňky), lofotricha (svazek bičíků umístěný na jednom pólu buňky), amfitricha (svazek bičíků umístěný na obou pólech buňky) a peritricha (bičíky pokrývají celou buňku).

I přes svoji délku, je tloušťka bičíků tak nepatrná, že jejich pozorování světelným mikroskopem je velmi obtížné. Pro jejich zviditelnění se používají náročné barvicí postupy, např. stříbření. Běžně můžeme bičíky pozorovat v elektronovém mikroskopu. Jednoduchým způsobem průkazu pohyblivosti bakterií je jejich kultivace v polotuhých živných půdách.