Anabolismus chemoorganotrofních bakterií

Polysacharidy mají dvě základní funkce – stavební (peptidoglykan, teichoové kyseliny, lipopolysacharidy, příp. pouzdro a glykokalyx) a zásobní (glykogen). Jejich syntéza není řízena žádnou matricí.

Glykogen je polymer tvořený molekulami α-D-glukosy, které jsou lineárně spojovány vazbou 1,4 a větví se prostřednictvím vazeb 1,6. Výchozí látkou je glukosa-1-fosfát (vzniká z glukosa-6-fosfátu), který reaguje s ATP za vzniku ADP-glukosy a difosfátu. Vzniklá adenylovaná glukosa slouží k tvorbě glykogenu. Syntéza glykogenu vyžaduje přítomnost již existující glykogenové molekuly, tzv. očka (obsahuje minimálně 4 monomery), větvení glykogenu zajišťuje zvláštní větvící enzym.

Peptidoglykan je syntetizován ve formě prekurzorů, které jsou transportovány přes hydrofobní vrstvu cytoplasmatické membrány a napojeny na již existující peptidoglykan. Lipopolysacharidy jsou syntetizovány v cytoplasmě jako krátké polysacharidové úseky, přenášeny skrz membránu a na vnější straně polymerizovány a připojeny k lipidu A.

Hlavními lipidy bakteriální buňky jsou fosfolipidy podílející se na stavbě cytoplasmatické membrány. Výchozí látkou pro jejich syntézu je dihydroxyacetonfosfát (intermediát glykolýzy). Kvantitativní zastoupení jednotlivých fosfolipidů je dáno jednak geneticky, dále kultivačními podmínkami a růstovou fází.

Syntéza DNA (replikace DNA) je detailně popsána v kapitole "Růst a množení bakterií", syntéza jednotlivých typů RNA (transkripce) potom v kapitole "Genetika bakterií".