Tvorba makromolekul

Syntéza bílkovin (translace, proteosyntéza) je složitý a detailně prostudovaný proces. Obecně se jedná o přepis genetické informace nesené mRNA (sekvence nukleotidů) v primární strukturu bílkovin (sekvence aminokyselin). Proteosyntéza probíhá na ribosomech, kde se setkává mRNA a jednotlivé aktivované aminokyseliny. Základní kroky proteosyntézy jsou uvedeny v kapitole "Genetika bakterií".

Velmi rychle probíhající anabolismus umožňuje mikroorganismům během krátké doby přeměnit méně hodnotné či odpadní látky na buněčnou hmotu bohatou na bílkoviny a vitaminy. Typickým příkladem je buněčná hmota kvasinek, která se používá jako hodnotné bílkovinné krmivo či vitaminový doplněk (zdroj vitaminů skupiny B). Z kvasinek, a také některých plísní, se dále získává ergosterol (provitamin D) či b-karoten (provitamin A). Mikroorganismy se dále využívají k produkci aminokyselin (lysin, kyselina glutamová), nukleotidů, koenzymů či dalších intermediátů metabolismu.

Buněčná hmota mikroorganismů je důležitým zdrojem enzymů pro průmyslové, lékařské či vědecké účely (glukosaoxidasa, glukosaisomerasa, DNA polymerasa, restrikční endonukleasy, atd.). Z extracelulárních produktů anabolismu mikroorganismů se průmyslově získávají polysacharidy tvořící slizový obal buněk – např. dextran, xanthan či kyselina hyaluronová. Velký význam má produkce antibiotik bakteriemi Streptomyces spp. a dalšími aktinomycetami, příslušníky rodu Bacillus či plísněmi.