Klíčení spor - germinace

Germinace neboli klíčení bakteriální spory je proces její přeměny ve vegetativní buňku schopnou dalšího rozmnožování. Nastává po přenesení spory do vhodných fyzikálně-chemických podmínek pro růst a množení (dostatek vody a živin, vhodné pH a teplota). Celý proces má tři fáze – aktivaci, vlastní klíčení a fázi diferenciační.

Aktivace spory spočívá v porušení nepropustného sporového pláště. Aktivačním zásahem je mechanický oděr, zvýšená teplota, nízké pH, atd. Přirozeným způsobem aktivace je i stárnutí spory. V laboratoři můžeme aktivaci spory navodit mírným záhřevem v přítomnosti vody.

Vlastní klíčení (germinace) je irreverzibilní a metabolický proces. V přítomnosti vody a živin dochází k rozpadu kortexu a uvolnění sporového protoplastu. Aktivovaná spora začne přijímat vodu, tím ztrácí svoji rezistenci a bílkoviny, které v ní vznikly jako stabilizátory, se začínají rozkládat enzymy přítomnými v dormantní (klidové) spoře. Do prostředí se uvolňuje dipikolinát vápenatý, do buňky vstupuje voda, různé ionty (např. K+, Mg2+) a molekuly. V průběhu klíčení mizí termorezistence i světlolomnost. Tato fáze probíhá velmi rychle (asi 1 minutu).

V diferenciační fázi se ze vzniklých aminokyselin syntetizují nové proteiny. Sporový protoplast je přestavěn ve vegetativní buňku. Celý proces klíčení končí prvním buněčným dělením bakteriální buňky.