Tvorba spor - sporulace

  • stadium IV: v následujících stadiích dochází ke tvorbě obalových vrstev spory, nejprve se mezi vnitřní a vnější membránou začne tvořit silná vrstva zvaná kortex (peptidoglykan specifické stavby). Nejprve se tvoří jeho vnitřní vrstva, tzv. sporová stěna, jejíž stavba je shodná s peptidoglykanem buněčné stěny a ze které při klíčení vznikne buněčná stěna nové vegetativní buňky. Potom se vytvoří vnější silnější vrstva specifického peptidoglykanu kortexu. Začíná se tvořit kyselina dipikolinová a ukládat vápník. Spora se poprvé jeví jako světlolomná.
  • stadium V: v tomto stadiu se nad vnější membránou vytvoří plášť spory – několik vrstev bílkovinné povahy obsahujících velké množství sirné aminokyseliny cystinu. Současně pokračuje syntéza kyseliny dipikolinové a ukládání vápenatých iontů.
  • stadium VI: v průběhu zrání získává spora své typické vlastnosti – světlolomnost, dehydrataci (spora obsahuje pouze 15 % vody) a odolnost vůči chemickému a fyzikálnímu poškození. Pro sporu je charakteristický obsah dipikolinátu vápenatého (kyselina dipikolinová ve vegetativních buňkách chybí). Nízký obsah vody a přítomnost dipikolinátu vápenatého jsou příčinou vysoké termorezistence spor.
  • stadium VII: dochází k lýzi mateřské buňky a uvolnění spory do prostředí.

U některých druhů se na povrchu spory vytvoří ještě další volná blána, tzv. exosporium, které mívá charakteristický tvar (např. exosporium B. cereus tvoří na koncích spory křídla). Exosporium se začíná tvořit od III. stadia sporulace.