Průkaz tvorby sirovodíku

Sirovodík (sulfan) vzniká postupným odbouráváním aminokyselin obsahujících síru (methionin, cystein).

K detekci se používá půda s glukosou a solemi železa nebo jiných těžkých kovů (Pb, Bi) nebo, při použití cystinového bujónu, papírek napuštěný octanem olovnatým.

V pozitivním případě vzniklý sirovodík reaguje s ionty železa a vzniká tmavošedý až černý sulfid železa. Podobně je tomu při použití jiných kovů, např. olova (vzniká sulfid olovnatý).

Reakce je typická pro většinu salmonel a rod Proteus, naopak Escherichia coli dává reakci negativní.