Dělení kultivačních půd podle složení - 2

- diagnostická půda – diagnostika určitého druhu mikroorganismu je založena na jeho vybraných biochemických vlastnostech podmíněných přítomností nebo tvorbou určitých enzymů. Půda obsahuje mimo živného základu i vhodný substrát (např. sacharidy, aminokyseliny) a indikátor biochemické aktivity (např. indikátor změny pH). Rozlišujeme půdy tekuté (např. cukrové půdy, půdy pro průkaz tvorby indolu, H2S) a pevné (např. Triple Sugar Iron agar).

- selektivně diagnostická půda kombinuje principy půd selektivních a diagnostických. Ze směsi mikroorganismů vyselektuje hledaný druh a současně potlačí nežádoucí mikroflóru, v důsledku utilizace přidaného substrátu rostou hledané mikroorganismy v morfologicky zřetelně odlišitelných koloniích. Pro gramnegativní bakterie jsou to např. Endův agar, MacConkey agar, XLD agar, pro grampozitivní bakterie např. Baird-Parker agar, Slanetz-Bartley agar, MYP agar.

- chromogenní půda představuje zvláštní typ diagnostických půd. Obsahuje tzv. chromogen, což je běžný substrát (např. cukr) s navázanou barevnou molekulou – chromoforem, samotný chromogen je bezbarvý. Mikrob chromogen absorbuje a pokud obsahuje enzym katalyzující štěpení vazby mezi substrátem a chromoforem je schopen chromogen rozštěpit a substrát zužitkovat. Uvolněný nerozpustný chromofor se hromadí v bakteriální buňce a způsobuje její typické zbarvení. Chromogenní média jsou vyvinuta pro průkaz Escherichia coli O157, salmonel, Listeria monocytogenes, enterokoků, atd.

- fluorogenní půda pracuje na podobném principu jako půda chromogenní. Na vhodný substrát je navázáno fluorescenční barvivo, které způsobuje typickou fluorescenci bakteriálních kolonií v UV světle při 360 nm. Tento typ půd se využívá např. při stanovení E. coli v pitné vodě.