Mikrobiologická laboratoř: Nejčastější způsoby sterilizace

Asi nejběžnějším sterilizačním zařízením je autokláv, kde k destrukci mikroorganismů dochází nasycenou parou o teplotě minimálně 121 °C za přetlaku 0,1 MPa, obvyklá doba sterilizace je 15 až 30 minut. Autoklávy se běžně používají ke sterilizaci kultivačních půd a laboratorních pomůcek.

Další možností je Kochův parní sterilizátor, kde ke sterilizaci dochází v proudící páře, dosahuje se zde teploty maximálně 100 °C, která usmrcuje pouze vegetativní buňky, nikoli spory. Lze ho použít např. k rozváření agarových půd nebo k dekontaminaci naočkovaných kultivačních půd v Petriho miskách či zkumavkách. Kochův parní sterilizátor se používá také k tzv. frakcionované sterilizaci kultivačních médií, která obsahují ingredience nesnášející vyšší teplotu. V Kochově parním sterilizátoru se sterilizují média jako např. VČŽL, VČŽG či XLD

Při sterilizaci laboratorního skla či kovových pomůcek lze využít horkovzdušný sterilizátor (sušárnu). K destrukci mikroorganismů dochází suchým teplem, proto je nutná vysoká teplota (170 až 180 °C) a delší expozice (minimálně 1 hodinu).
Tímto zařízením se sterilizuje především laboratorní sklo a pomůcky ze skla či kovu. Lze jej použít také ke sterilizaci vysokovroucích kapalin nemísitelných s vodou (např. parafinový olej), které nelze sterilizovat vodní parou. V žádném případě nelze horkovzdušný sterilizátor používat ke sterilizaci kultivačních médií, membránových filtrů či pomůcek z plastů.