Úvod do mikrobiologie potravin

Zvláštní a velmi diskutované postavení mezi organismy mají viry (nadříše Subcelulata – nebuněční), které také bývají přiřazovány k mikroorganismům. Viry jsou nebuněčné organismy stojící na rozhraní mezi živou a neživou přírodou. Můžeme je definovat jako diskrétní jednotku živé hmoty, která obsahuje genetickou informaci (DNA nebo RNA), obalové struktury a je schopna evoluce. Množení jsou viry schopny pouze za použití enzymových systémů a energie hostitelských buněk (lze je označit za parazity na genetické úrovni). Studiem virů se zabývá virologie, která bývá často stavěna mimo mikrobiologii, mikrobiologie obvykle studuje pouze bakteriofágy (viry bakterií) a mykoviry (viry nižších hub).

Zcela unikátní a obtížně zařaditelné jsou potom další formy živé hmoty – viroidy a priony. Viroidy (též satelity – satelitní nukleové kyseliny) jsou holé, jednořetězcové kruhové molekuly RNA, které na rozdíl od virů nemají bílkovinný obal. Jedná se o infekční částice způsobující onemocnění rostlin (např. brambor, chmele, rajčat či okurek).

Priony jsou proteinové infekční částice způsobující degenerativní změny v centrální nervové soustavě (např. scrapie – klusavka ovcí a koz, BSE – bovinní spongiformní encephalopatie neboli „nemoc šílených krav“, Creutzfeld-Jakobova nemoc).

(zdroj obrázku: http://www.clipartpanda.com/categories/virus-20clipart)