Bičíky a další povrchové struktury
Kapitola uvádí informace a stavbě bakterálních bičíků a dalších povrchových struktur.
Další povrchové struktury
Pili (fimbrie)
Na povrchu gramnegativních bakterií můžeme pozorovat četná velmi křehká, krátká, rovná, dutá vlákna trčící všemi směry. Jedná se o fimbrie neboli pili (j.č. pilus). Na jedné buňce jich může být až několik set. Fimbrie jsou tvořeny proteinovými podjednotkami (tzv. piliny), pozorovat je můžeme v elektronovém mikroskopu. Mají antigenní vlastnosti. Jejich tvorba je ovlivněna podmínkami vnějšího prostředí (pH, teplota, obsah kyslíku).
Dělíme je na několik typů. Většina z nich má adhezivní funkci – usnadňují specifickou kolonizaci hostitele. Zvláštním typem jsou fimbrie kódované konjugativním plasmidem (tzv. F pili nebo též méně správně sex pili), které jsou poměrně velké a ohebné. Z bakterie označované jako buňka donorová vystupuje obvykle jeden sex pilus. Ten při konjugaci vytváří dutý můstek mezi donorovou a recipientní buňkou, kterým prochází plasmidová DNA z jedné buňky do druhé.
Curli (z angl. curl, kadeř, kudrna) jsou shluky štíhlých zprohýbaných vlákének na povrchu některých escherichií a salmonel, které na sebe váží sérové bílkoviny (fibronektin, bílkoviny nezbytné pro srážení krve) a mohly by odpovídat za některé příznaky sepse.