Morfologie bakterií

Při posuzování vzhledu kolonií pozorujeme následující ukazatele:

• profil, tvar a okraje kolonie;

• velikost – kolonie mohou mít různou velikost od drobných (např. enterokoky) až po tzv. obrovské (např. kolonie Bacillus cereus, kvasinek a plísní);

• barva – sledujeme barvu kolonií, které mohou být např. bílé, žluté, krémové, oranžové, černé, průhledné; je třeba odlišit barvu kolonie (ta je obvykle dána chemickými změnami složek živného média) od produkce pigmentu (přirozená vlastnost některých bakterií, např. S. aureus), kterou můžeme pozorovat pouze při růstu mikroorganismů na základních a obohacených médiích, pigmentace se zvýrazní nabráním bakteriální kultury kličkou;

• konzistence kolonií – hladká, slizovitá, moučnatá, kožovitá, atd.;

• interakce s kultivačním médiem – hemolýza, biochemické reakce v okolí kolonií (např. precipitace, projasnění), zbarvení okolí kolonií, atd.;

• rychlost růstu – některé mikroorganismy rostou pomalu, až několik týdnů (mykobakterie), jiné naopak rychle do 18 hodin (např. většina střevních bakterií).

Obecně platí, že vzhled kolonie je také výrazně ovlivněn stářím kultury a kultivačními podmínkami. Mladší kolonie bývají hladší s rovnějšími okraji a teprve později se může objevit rýhování, zdrsnění, propadlý střed a různé nerovnosti. Také složení živného média silně ovlivňuje vzhled kolonií, současně může docházet k již zmíněným interakcím mezi kolonií a živnou půdou. Proto je při makroskopickém pozorování kolonií vždy nezbytně nutné uvést podmínky kultivace (teplota a především doba kultivace) a použité kultivační médium.